Do roku 2004 bylo hlavním vyjadřovacím prostředkem Zdeny Šafky textilní výtvarnictví – návrhy a realizace gobelínů, tvorba divadelních kostýmů a módní návrhářství, za něž získala i řadu ocenění. Postupně však přešla ke klasické malířské technice, kterou zachycuje především lidskou postavu, zvláště pak hlavu. Nejedná se přitom o portrét, ale spíše o jakési symbolické a nadčasové zobrazení lidské hlavy jako místa, kde se zpracovávají pocity a rodí myšlenky.
V „hlavách“ Zdeny Šafky je patrné sdílení a prolínání vnitřních a vnějších světů, odrážejí se v nich stavy mezilidské komunikace a také vztahy člověka-hlavy se sebou samým a s bytostmi a jevy, které ho přesahují.. Patrná je i snaha schematicky zachytit složitý proces utváření myšlenek, které, ať už jsou plodem našeho myšlení, imaginace nebo nám byly dány shůry skrze inspiraci, mají vždy dopad na vnější svět, na naše okolí. A podobně zase okolní svět prostupuje do našeho myšlení a stává se naší nedílnou součástí. A právě o harmonii a jednotu těchto vnitřních světů každého člověka a světa, v němž žijeme, usiluje Zdena Šafka, stejně tak jako o harmonii vztahů mezi jednotlivci, o jejichž různých polohách vypovídá (Rozchod, Spolu, Splynutí, Sám).Její obrazy jsou rovnoměrně prosvětlené vnitřním světlem. Vysoké intenzity a srozumitelnosti jejich sdělení je dosaženo výraznou, přitom však úspornou barevností. Vzájemné působení jasně ohraničených barevných ploch, bezprostřední kontakt barev, kdy jedna ovlivňuje smysl a existenci druhé, opět evokuje paralelu s lidskými vztahy.
Anna Pravdová, Praha 2006

Pastely

Oleje

Akryly

Akvarely

… Poslední autorčiny práce výmluvně připomínají analogie k dávným byzantským mozaikám ze 4. – 5. století. Zjednodušená stylizovaná kompozice, sugestivnost lapidárního pojetí, akcentovaná plošnost, zvýrazněné kontury, omezená barevná škála – to jsou společné momenty, které se projevují v úsporném výtvarném pojetí děl symbolického významu. Přes určitou vážnost tématického zaujetí si však Zdena Šafka Řeháková zachovává ve své tvorbě rovněž trvalý smysl pro poetickou zkratku a pro experimentální možnosti gobelínové techniky ve variabilních sestavách geometrických segmentů.
Oldřich Palata, Praha 2005